Vliv tréninku na ztrátu kardiorespirační zdatnosti u stárnoucích vytrvalostních běžců kategorie Masters
Elitní vytrvalostní běžci kategorie masters jsou považováni za vzor optimálního zdravého stárnutí díky udržení vysoké kardiorespirační zdatnosti (CRF) až do vysokého věku.
Zatímco pokles VO2max u masters běžců byl široce zkoumán, modifikující vliv tréninku zůstává stále předmětem diskusí. Dlouhodobá pozorování u vytrvalostních běžců kategorie masters prokázala pokles VO2max v rozmezí -5% až -46% za deset let, který úzce souvisel se změnami v objemu tréninku. Pomocí regresní analýzy je vysvětleno, že 54% a 39% rozptylu pozorovaného poklesu VO2max u běžců a běžkyň, změnami v objemu tréninku.
Ve studiích na mladých a starších běžcích i neběžcích byl pozorován téměř lineární pokles VO2max, který začal několik dní po ukončení tréninku a po 12 týdnech činil až -20%. Kromě poklesu srdečního výdeje bylo ukončení tréninku doprovázeno značným snížením aktivity citrát syntázy a sukcinát dehydrogenázy (snížení obsahu mitochondrií a oxidační kapacity). Toto snížení se podařilo do značné míry zachránit během podobných časových úseků (opětovného) tréninku.
Je zřejmé, že snížení nebo ukončení tréninku vede k výrazně rychlejšímu poklesu VO2max ve srovnání s postupným poklesem VO2max souvisejícím se stárnutím, což může rychle zrušit mnoho výhod předchozího dlouhodobého tréninkového úsilí.
Pozn. s použitím zahraničních materiálů
