Vztah mezi kinematikou zadní části chodidla, holenní a stehenní kostí u běžců s patelofemorální bolestí a bez ní
Bolest patelofemorálního kloubu - přední část kolenního kloubu, bezprostředně kolem čéšky (PFP) je nejčastějším běžeckým zraněním. Nadměrná everze (vbočení) zadní části chodidla je běžně považována za rizikový faktor PFP a na této dysfunkci se může podílet vztah mezi komplexem pohybů kotník-noha a dolní končetina.
Cílem studie bylo zhodnotit vztah mezi everzí zadní části chodidla s kinematikou holenní a stehenní kosti ve frontální a transverzální rovině při běhu u jedinců s PFP a bez ní.
Sekundárním cílem bylo porovnat kinematiku dolní končetiny mezi běžci s PFP a bez ní.
Metody: Padesát čtyři rekreačních běžců bylo rozděleno do dvou skupin: zdraví běžci (CG, 27) a běžci s patelofemorální bolestí (PFPG, 27). Kinematika při běhu byla hodnocena pomocí systému trojrozměrné analýzy pohybu. Pro zjištění vztahu everze zadní části chodidla s pohyby tibie a femuru byly vypočteny Pearsonovy korelační koeficienty (r).
Zjištění: Větší vrcholová everze zadní části chodidla korelovala s větší vrcholovou addukcí femuru u běžců s PFP. Větší vrcholová everze zadní části chodidla korelovala s větší vrcholovou vnitřní rotací tibie a addukcí tibie u PFPG a CG.
Navíc větší vrcholová everze zadní části chodidla korelovala s větším rozsahem pohybu vnitřní rotace tibie v PFPG a CG.
U všech kinematických proměnných nebyly mezi PFPG a CG zjištěny žádné významné rozdíly.
Interpretace: Korelace mezi větší everzí zadní části chodidla a větší vrcholovou addukcí kyčelního kloubu v PFPG může souviset s přetrváváním PFP u běžců s nadměrnou everzí zadní části chodidla a naznačuje, že léčebné strategie zaměřené na kontrolu pohybu zadní části chodidla by mohly pomoci upravit symptomy.
Pozn. s použitím zahraničních materiálů
