Vliv očekávání během neznámého nebo neočekávaného trvání běhu na hodnocení vnímané námahy, afektu a fyziologických funkcí
Cílem bylo určit vliv neznámé délky běhu a jeho neočekávaného prodloužení na hodnocení vnímané námahy (RPE), pocitovost a vliv na ekonomiku běhu na běžeckém pásu.
Metody: Šestnáct dobře trénovaných běžců a běžkyň absolvovalo tři běhy na běžeckém pásu při 75% své maximální rychlosti.
V prvním pokusu jim bylo řečeno, aby běželi 20 minut, a po 20 minutách byli zastaveni (pokus A).
V dalším pokusu jim bylo řečeno, aby běželi 10 minut, ale po 10 minutách jim bylo řečeno, aby běželi dalších 10 minut (pokus B).
V posledním pokusu jim nebylo řečeno, jak dlouho budou běžet, ale byli zastaveni po 20 minutách (pokus C).
Během každého z běžeckých pokusů byly zaznamenány hodnoty RPE, spotřeba kyslíku (ml/kg/min), tepová frekvence (tepů/min), frekvence kroků (min(-1)), a zaměření pozornosti (procentuální skóre asociativních myšlenek).
Výsledky: RPE se významně zvýšil mezi 10. a 11. minutou v pokusech B ve srovnání s pokusy A a C.
Závěry: Změna RPE mezi 10. a 11. minutou ve zkoušce B naznačuje, že RPE není čistě měřítkem fyzické námahy, protože rychlost běhu na běžeckém pásu byla před neočekávaným prodloužením doby trvání cvičení i po něm udržována na konstantní úrovni. Související změny ve skóre afektu v podobných časech v pokusu B podporují hypotézu, že RPE má i pocitovou složku.
Pozn. s použitím zahraničních materiálů
