Vliv způsobu došlapu a doby kontaktu s podložkou na ekonomiku běhu
Pochopení biomechanických faktorů, které ji ovlivňují, má velký teoretický i aplikační význam.
Cílem studie bylo analyzovat, jak doba kontaktu s podložkou a způsob došlapu, které používají elitní běžci, současně ovlivňují ekonomiku běhu.
Průřezová studie.
Čtrnáct elitních vytrvalců mužského pohlaví absolvovalo 6minutový submaximální běžecký test při rychlosti 14 km/hod. na běžeckém oválu s použitím obvyklého způsobu došlapu. Sedm běžců s došlapem na zadní část chodidla: průměrný věk 25 let; průměrná hmotnost 64,7 kg; průměrná výška 175,3 cm; a sedm běžců s došlapem na střední část chodidla: průměrný věk 25,0 let; průměrná hmotnost 69,6 kg; průměrná výška 180,1 cm.
Během běhu byla měřena spotřeba kyslíku a doba kontaktu s podložkou.
Výsledky: U běžců s došlapem na střední část chodidla byla zjištěna významně kratší průměrná doba kontaktu s podložkou - 0,228 sek. ve srovnání s běžci s došlapem na zadní část chodidla - 0,242 sek.
Naopak mezi skupinami nebyl zjištěn žádný významný rozdíl, pokud jde o průměrnou spotřebu kyslíku. Analýza lineárního modelování ukázala, že vliv doby kontaktu na ekonomiku běhu byl u obou skupin velmi podobný, přičemž o 1 ms delší doba kontaktu znamenala přibližně o 0,51ml/min/kg nižší spotřebu kyslíku. Naproti tomu při kontrole doby kontaktu s podložkou byla při dopadu na střední část chodidla spotřeba kyslíku přibližně o 8,7 ml/min/kg nižší než při dopadu na zadní část chodidla.
Závěry: Při úpravě biomechaniky kontaktu chodidla s podložkou u běžce s cílem maximalizovat ekonomiku běhu je třeba hledat kompromis mezi došlapem na střední částí chodidla a dlouhou dobou kontaktu.
Pozn. s použitím zahraničních materiálů
