Běžecká obuv pro prevenci běžeckých zranění dolních končetin u dospělých

1.11.2022

Východiska: Zranění dolních končetin při běhu jsou častá. Běžecká obuv byla navržena jako jeden z prostředků ke snížení rizika zranění. Není však jisté, jak účinná je běžecká obuv pro prevenci zranění. Není také jasné, jak působí různé vlastnosti běžecké obuvi při prevenci zranění.

Cíle: Posoudit účinky (přínosy a škody) běžecké obuvi pro prevenci běžeckých zranění dolních končetin u dospělých běžců.

Metody vyhledávání: Prohledání následující databáze: CENTRAL, MEDLINE, Embase, AMED, CINAHL Plus a SPORTDiscus plus registry studií WHO ICTRP a ClinicalTrials.gov. Vyhledávání také dalších zdrojů publikovaných a nepublikovaných studií. Datum rešerše byl červen 2021.

Výběrová kritéria: Zahrnutí randomizované kontrolované studie (RCT) a kvazi-RCT zahrnující běžce, které buď porovnávaly:

a) běžeckou obuv s neběžeckou obuví

b) různé typy běžecké obuvi (minimalistická, neutrální/odpružená, s kontrolou pohybu, stabilizační, s měkkou mezipodešví, s tvrdou mezipodešví

c) obuv doporučenou a vybranou na základě držení nohy oproti obuvi nedoporučené a nevybrané na základě držení nohy pro prevenci běžeckých zranění dolních končetin.

Primárními výsledky byl počet osob, které utrpěly běžecké zranění dolních končetin, a počet běžeckých zranění dolních končetin.

Sekundárními výsledky byl počet běžců, kteří se nevrátili k běhu nebo k předchozí úrovni běhu, spokojenost běžců s obuví, nežádoucí příhody jiné než zranění pohybového aparátu a počet běžců, kteří museli být hospitalizováni nebo operováni, případně obojí, kvůli zranění pohybového aparátu nebo nežádoucí příhodě.

Sběr a analýza údajů: Dva autoři recenze nezávisle posoudili způsobilost studie a provedli výběr dat a posouzení rizika zkreslení. Jistota zahrnutých důkazů byla posouzena pomocí metodiky GRADE.

Hlavní výsledky: Do analýzy bylo zahrnuto 12 studií s celkem 11 240 účastníky ve studiích trvajících 6 až 26 týdnů a provedených v Severní Americe, Evropě, Austrálii a Jižní Africe. Většina důkazů měla nízkou nebo velmi nízkou míru jistoty, protože nebylo možné "zaslepit" běžce podle přidělené běžecké obuvi, definice zranění a charakteristiky obuvi se lišily a pro většinu srovnání bylo příliš málo studií.

Nenašli se žádné studie, které by srovnávaly běžeckou obuv s neběžeckou obuví.

Neutrální/odpružená versus minimalistická (5 studií, 766 účastníků). Neutrální/odpružená obuv může mít malý nebo žádný vliv na počet běžců, kteří utrpí běžecké zranění dolních končetin, ve srovnání s minimalistickou obuví (důkaz s nízkou mírou průkaznosti) ( 95% interval spolehlivosti).

Jedna studie uvádí, že 67 % a 92 % běžců bylo spokojeno se svou neutrální/odpruženou, resp. minimalistickou běžeckou obuví. Jiná studie uvedla, že průměrné skóre spokojenosti se pohybovalo v rozmezí 4,0 až 4,3 ve skupině s neutrální/odpruženou a 3,6 až 3,9 ve skupině s minimalistickou běžeckou obuví z celkových 5 možných. Neutrální/odpružená běžecká obuv tedy může mít malý nebo žádný vliv na spokojenost běžce s obuví (důkaz s nízkou mírou průkaznosti).

Běžecká obuv s regulací pohybu versus neutrální /odpružená (2 studie, 421 účastníků). Není jisté, zda běžecká obuv s regulací pohybu snižuje počet běžců, kteří utrpí zranění dolních končetin, ve srovnání s neutrální/odpruženou obuví, protože kvalita důkazů byla vyhodnocena jako velmi nízká.

Měkká mezipodešev versus tvrdá mezipodešev (2 studie, 1095 účastníků). Boty s měkkou mezipodešví mohou mít malý nebo žádný vliv na počet běžců, kteří utrpí běžecká zranění dolních končetin, ve srovnání s botami s tvrdou mezipodešví (nízká jistota průkaznosti).

Stabilní boty versus neutrální/odpružené (1 studie, 57 účastníků). Není jisté, zda stabilní boty snižují počet běžců, kteří utrpí zranění dolních končetin při běhu, ve srovnání s neutrálními/odpruženými botami, protože kvalita důkazů byla vyhodnocena jako velmi nízká.

Obuv s regulací pohybu versus stabilní obuv (1 studie, 56 účastníků). Není jisté, zda obuv s regulací pohybu snižuje počet běžců, kteří utrpí zranění dolních končetin, ve srovnání se stabilní obuví, protože kvalita důkazů byla vyhodnocena jako velmi nízká.

Běžecká obuv doporučená a vybraná na základě postavení nohy (3 studie, 7203 účastníků). Nebyl nalezen žádný důkaz, že běžecká obuv doporučená na základě statického postavení nohy snižuje počet zranění ve srovnání s těmi, kteří dostali obuv nedoporučenou na základě postavení nohy.

Analýza podskupin potvrdila, že tato zjištění byla konzistentní mezi muži a ženami. Doporučování běžecké obuvi a výběr na základě postavení nohy tedy pravděpodobně nemá žádný nebo jen malý vliv na zranění dolních končetin při běhu (důkaz se střední mírou průkaznosti).

Pro všechny ostatní výsledky přezkumu nebyly k dispozici údaje.

Závěry: Většina důkazů neprokazuje snížení počtu zranění dolních končetin při běhu u dospělých při porovnávání různých typů běžecké obuvi.

Celkově byla jistota důkazů určujících, zda různé typy běžecké obuvi ovlivňují míru běžeckých zranění, velmi nízká až nízká, a proto zde není patřičná průkaznost skutečného vlivu různých typů běžecké obuvi na míru zranění.

Neexistují žádné důkazy o tom, že doporučování obuvi podle typu chodidla snižuje počet zranění dolních končetin souvisejících s během u dospělých běžců. Důkazy pro toto srovnání byly vyhodnoceny jako mírné, a proto je možné mít při interpretaci těchto zjištění větší jistotu.

Budoucí vědci by měli vypracovat konsenzuální definici konstrukce běžecké obuvi, která by pomohla standardizovat klasifikaci. Definice běžeckého zranění by měla být také důsledně používána a potvrzována prostřednictvím praktických lékařů. Více vědců by mělo zvážit provedení RCT, aby se zvýšila evidence v této oblasti. V neposlední řadě by se budoucí práce měly zaměřit na zkoumání vlivu různých typů běžecké obuvi na míru zranění u specifických podskupin.