MOHOU BĚŽCI VNÍMAT ZMĚNY V ODPRUŽENÍ PATY?
JAK BOTA STÁRNE S ROSTOUCÍM POČTEM NABĚHANÝCH KILOMETRŮ?
Bylo prokázáno, že u běžců, kteří při běhu dopadají na zadní část chodidla (běhají přes patu), se s rostoucím počtem naběhaných kilometrů zhoršuje odolnost mezipodešve a podešve v oblasti paty.
Účelem studie bylo trojí:
1) zjistit, zda běžec může sám uvést změny v tlumicích vlastnostech mezipodešve v oblasti paty po delší době běhu
2) zjistit, zda se po uběhnutí 640km mění síla a plantární tlaky měřené v oblasti paty mezipodešve pomocí vložky s kapacitním senzorem
3) zjistit, zda lze klinicky použít durometr k objektivnímu měření změn tvrdosti materiálu v oblasti paty mezipodešve.
Průřezová studie
Metoda: Patnáct rekreačních běžců dobrovolně souhlasilo s účastí a byl jim poskytnut nový pár běžecké obuvi. U každého účastníka byl pozorován styl běhu a klasifikován jako běh s dopadem na zadní část chodidla. Kritéria pro zařazení zahrnovala běhání alespoň 24km týdně, zkušenost s běháním na běžeckém pásu, žádnou vrozenou nebo traumatickou deformaci dolní končetiny v anamnéze nebo akutní zranění šest měsíců před zahájením studie.
Schopnost každého účastníka samostatně vnímat změny v tlumení, pohodlí a přizpůsobení obuvi byla hodnocena pomocí nástroje FCAT (Footwear Comfort Assessment Tool).
Plantární tlaky v botě a vertikální síly byly hodnoceny pomocí stélky s kapacitním senzorem.
K měření tvrdosti mezipodešve v oblasti paty byl použit durometr Shore A.
Všechna měření byla provedena při výchozím stavu (0 km) a po uběhnutí 160, 320, 480 a 640 km.
Kromě popisné statistiky byla použita analýza rozptylu s opakovanými měřeními, aby se zjistilo, zda se FCAT, tlaky, síly nebo tvrdost mezipodešve změnily v důsledku zvýšení počtu naběhaných kilometrů.
Výsledek: Zatímco plantární tlaky a vertikální síly se v oblasti střední části podrážky paty významně snížily, žádný z běžců sám neuvedl významné snížení tvrdosti paty na základě skóre FCAT po uběhnutí 640 km. Použití durometru poskytlo objektivní měření změn v patní oblasti mezipodešve, které přesně odpovídalo pozorovaným snížením hodnot tlaků a sil.
Závěr: Výsledky ukázaly, že u běžců, kteří mají došlap na zadní část chodidla (běhají přes patu), dojde po uběhnutí 480 km ke snížení množství tlumení mezipodešve v oblasti paty o 16 % až 33 % (záleží především na hmotnosti běžce, respektive velikosti působících sil). Přestože došlo k výraznému snížení odpružení paty, zkušení rekreační běžci v této studii nebyli schopni tyto změny po uběhnutí 640 km sami vnímat.
Použití durometru navíc poskytuje rychlý a přesný způsob, jak posoudit změny tvrdosti patní oblasti mezipodešve s rostoucím počtem naběhaných kilometrů.
Pozn. s použitím zahraničních materiálů