Morfologie chodidla a typy obuvi = zranění??

9.2.2023

Široce rozšířeným názorem je, že držení nohy při běhu souvisí s rizikem zranění dolní končetiny. Zdůvodnění spočívá v tom, že pronační držení chodidla a nadměrná everze chodidla během fáze stoje mohou ohrozit vyrovnání dolní končetiny a zvýšit riziko některých běžeckých zranění.

Tuto myšlenku podpořila metaanalýza, která prokázala vztah mezi pronačním držením chodidla a rizikem vzniku mediálního tibiálního stresového syndromu u různých sportů včetně běhu, i když velikost účinku byla malá.

Naproti tomu rozsáhlá jednoletá prospektivní observační studie (DANORUN) na více než 900 běžcích prokázala, že pronace chodidla nebyla spojena s rizikem zranění u začínajících běžců (POZN. neplést si pronací s nadměrnou pronací). Výzkum navíc odhalil, že různé ortézy do bot pro podporu mediální klenby nohy nebyly účinné při omezování pronace chodidla při běhu a přinesly pouze malé a nekonzistentní účinky v rámci subjektu.

Jestliže držení nohy souviselo s rizikem zranění jen slabě a jestliže prvky pro kontrolu pronace v běžecké obuvi měly na pohyb nohy malý vliv, je oprávněné se ptát, zda má tato technologie vůbec nějaký vliv na riziko zranění.

Randomizovaná studie s šestiměsíčním sledováním byla speciálně navržena tak, aby tuto otázku zodpověděla a také aby zjistila, zda souvislost mezi technologií kontroly pohybu a rizikem zranění závisí na držení nohy běžce.

Do studie bylo zařazeno více než 400 pravidelných rekreačních běžců. Na základě kategorie chodidla byli účastníci náhodně rozděleni do jedné ze dvou skupin: jedna skupina obdržela pár standardních neutrálních bot bez technologie motion control, zatímco druhá skupina obdržela pár bot s technologií motion control, které měly mezipodešev s dvojí hustotou a prvek podporující klenbu v mediální části chodidla.

Primární analýza ukázala, že skupina používající obuv s technologií motion control měla menší riziko zranění bez ohledu na typ chodidla. Při podrobnějším zkoumání držení chodidla vědci zjistili, že pozitivní účinek se týkal pouze běžců s nadměrně pronačním chodidlem. Neméně zajímavé bylo, že boty s kontrolou pohybu nebyly škodlivé pro ty, kteří měli neutrální došlap nebo supinaci, ačkoli vzorek byl příliš malý na to, aby bylo možné vyvodit definitivní závěr.

Jednalo se o první studii, která poskytla určité zdůvodnění pro použití technologie kontroly pohybu v odpružené běžecké obuvi. Stojí za zmínku, že neutrální boty použité v této studii neměly vůbec žádnou technologii kontroly došlapu, a že mnoho standardních odpružených běžeckých bot zařazených do kategorie neutrální nebo stabilizační boty, mělo prvky tohoto typu. Tím lze také vysvětlit zjevný kontrast se zjištěními studie DANORUN, která u všech svých začínajících běžců používala neutrální obuv; tato obuv obsahovala podporu mediální klenby.

Závěrem lze doporučit, aby se běžci s nadměrnou pronací (neplést si s pronací jako takovou) vyhnuli obuvi, která postrádá technologii kontroly pohybu.