Bez odpočinku to nejde | 1. část
Každý (a zejména náročný) trénink stimuluje naše tělo ke zlepšení s ohledem na vytrvalost, laktátový práh, spalování tuku, VO2 max nebo nějaký jiný aspekt naší fyzické kondice.
Jednotlivé tréninky samostatně jsou ovšem podnětem ke zlepšení spíše zanedbatelným. Je to až jejich společný účinek za určitou dobu, co vytváří podmínky pro zásadní posun kupředu.
Když například v posledních měsících před maratonem absolvujete jeden tempový trénink na laktátovém prahu, váš laktátový práh se o něco málo zvýší, ale když takovýchto tréninků budete mít šest během osmi týdnů, jeho zvýšení bude mnohem výraznější.
Trénink je však pouze jednou stranou rovnice našeho běžeckého úspěchu. Tou druhou je čas, který naše tělo potřebuje, aby si odpočinulo a přizpůsobilo se intenzivnější zátěži.
Jestliže zanedbáváte odpočinek a dostatečnou regeneraci, váš trénink není a nikdy nebude optimální.
Na druhé straně, když svému tělu umožníte, aby se po tréninku zotavilo, postupně začnete zvládat více namáhavých tréninků častěji a budete dokonce moci zvyšovat jejich obtížnost, což obojí v konečném důsledku povede ke zvýšení vaší výkonnosti.
Odpočinek po tréninku je důležitý ze dne na den i dlouhodobě, a to především při přípravě na maraton.
Nedostatečná regenerace zbavuje tělo schopnosti pozitivně reagovat na trénink a zpravidla končí přetrénováním.
Realitou běžeckého života je, že když budu dnes tvrdě trénovat, zítra lepším běžcem nebudu.
Naopak, kvůli únavě budu zítra běžcem skoro určitě horším. Těžký trénink totiž, jak všichni moc dobře víme, bezprostředně způsobuje únavu, poškození svalové tkáně, dehydrataci a vyčerpání glykogenových zásob ve svalech. V závislosti na obtížnosti konkrétního tréninku a dalších faktorech potom potřebujeme od dvou do deseti dnů, abychom se znovu dali fyzicky do pořádku.
To, jak rychle je tělo schopno přizpůsobit se tréninku, je ovlivněno intenzitou, délkou a frekvencí jednotlivých tréninků, ale jak už bylo řečeno, teprve pravidelný, opakovaný trénink má za následek významnější a stabilnější zvýšení schopnosti produkovat důležité hormony, spalovat tuk, vytvářet nová kapilární zakončení v krevním řečišti apod.
Je to, jako bychom svoje tělo nejprve museli přesvědčit, že to s trénováním myslíme vážně, než se tomu ono samo rozhodne podvolit.
Tréninkem svoje tělo nutíme ke zlepšení, nicméně až ve fázi odpočinku mu toto zlepšení umožňujeme.
Abychom tedy trénovali tak dobře, jak jenom můžeme, musí si každý z nás sám pro sebe nalézt svou vlastní rovnováhu mezi tréninkem a regenerací.
Vodítkem pro nás mohou být odpovědi na následující dvě otázky:
1. Kolik dní trvá mému tělu, než si po tréninku odpočine a přizpůsobí se nové zátěži?
2. Kolik času k regeneraci potřebuji mezi dvěma těžkými tréninky nebo mezi těžkým tréninkem a závodem?
