Jak se vyhnout zranění?
Strach ze zranění a zranění samo je náš největší nepřítel. Zranění se totiž nejčastěji objeví v okamžiku, když ho nejméně čekáme (pozn. to se týká i nemoci, apod.). Na druhou stranu se můžeme zraněním vyhnout, respektive snížit jejich výskyt na minimum. Ptáte se jak? No přece analýzou příčin.
V poslední době, čím dál častěji, se zdůrazňuje důležitost prevence sportovních úrazů. Na druhou stranu je však pravdou, že by bylo víc jak naivní si myslet, že zranění můžeme absolutně vymazat ze svého sportování, respektive běhání. Každý sport, respektive aktivita má svoje implicitní riziko zranění, tedy i běh. V rámci prevence je především kladen důraz na snížení vlastního rizika.
Proto bychom měli vyzdvihnout ty proměnné, které nejvíce ovlivňují vznik zranění:
- historie zranění, respektive jeho opakování
- náš věk
- nedostatečná fyzická příprava jak pro trénink, tak pro závod
- nedostatečný odpočinek
- nedostatečné dodržování preventivních opatření
- nevhodná strava
- nedostatek motivace a nebo přemotivovanost
- chování, které zvyšuje riziko
- přetrénování
- přehnané, neadekvátní požadavky závodu
Mimo jiné je třeba nezapomenout na psychosociální stres, který je ve vztahu k mnohým z výše uvedených bodů. V tomto případě pod pojmem stres se rozumí situace, v níž vnější (sociální) požadavky nebo interní požadavky (psychologické) překročí jistou hranici reakce na podnět.
Pěkné přirovnání je, že stres je jako kytara, když je napětí příliš vysoké, tak začne znít špatně a skončí poškozením se.
a) pokud je hladina stresu příliš vysoká, tak dochází ke zvýšené náchylnosti k újmě (poruchy pozornosti, únava, vyčerpání, atd.)
b) stres může také zhoršit "vztah" k prevenci (špatná strava, nedostatek základních preventivních postupů - strečink, kompenzační cvičení, atd., respektive péče)
Vnějšími nároky rozumíme: společnost, práce, rodina, přátelé, atd. A interními požadavky rozumíme ty, které jsou zakořeněny v našich interních potřebách, aspiraci, nárocích na dosažení určitého výkonu, realizaci, touhách a ambicích, riziku selhání, atd.
Kombinace obou vnitřních a vnějších nároků jsou považovány za latentní.
Měli bychom si uvědomit, že ne všechny splňují stejné požadavky stejným způsobem ku stresujícím situacím.
Stres je svým způsobem nezbytný pro náš život, ovšem jeho "přebytek" je to, co nás činí zranitelnějšími. Skutečností je, že stres může být reálný nebo fiktivní, bez ohledu na to, co se stane, ale to, co si myslíme, že se stane. Je to vnímání určité situace, které může být stresující.
Samozřejmě očekávání, ať už naše nebo našeho okolí, může být větší než je zdrávo, respektive než jsme schopni uspokojit. Pravdou je, že součet potenciálních stresových situacích, jak vnějších tak našich osobních, v určitém okamžiku vede k omezení možnosti akceptování našeho organismu nadměrné jak fyzické, tak emociální zátěže.
Tam se může a také většinou objeví prvopočátek příčiny zranění.
POZOR: V rámci návratu po zranění na tom může být naše tělo již fyzicky OK, ale psychicky ještě nemusí být patřičně připraveno.
Proto je důležité umět poslouchat svoje tělo, a to nejen po fyzické, ale i po psychické stránce. Oboje totiž musí být ve vzájemné harmonii. Pokud tato harmonie není, tak je náchylnost ke zraněním daleko vyšší.
Speciální, běžecké ponožky, které Vám zranění v žádném případě nezpůsobí. Spíš naopak - Váš běh minimálně zpříjemní (zkrátka každý sport chce svoje a běh požaduje speciální, běžecké ponožky, které Hilly podle The Running Awards už dvakrát po sobě jsou jako nejlepší)
