Natržení svalu
při tomto zranění je určitý počet svalových snopečků vlivem enormní zátěže přerušen. Jen zcela výjimečně dojde k přetržení celého svalu.
Jakmile se sval začne přetrhávat, běžec povolí (reflexně) v jeho stahu a enormní zátěž přestane působit. Při natržení se přerušené konce svalových snopečků od sebe rozestoupí a vzniká mezera, vyplněná krevním výronem. Mezera je při větším rozsahu natržení a povrchním místě zranění někdy přes kůži pohmatem zjistitelná.
Krevní výron se objevuje pod kůží jen při povrchním zranění a častěji až po několika dnech. Zprvu bývá jeho zbarvení tmavočervené až fialové či namodralé, postupem času přechází do zelenožluté či žluté, tak jak se krevní barvivo z krvinek časem rozkládá.
Někdy se krevní výron objeví přímo pod kůží nad místem natržení, jindy "cestuje" a sestoupí jako tzv. sběhlý výron.
Příznaky natržení jsou typické.
Bolest je v okamžiku úrazu výrazná, ostrá, palčivá. Někdy ji zranění líčí jako "říznutí nožem" nebo jako "šlehnutí bičem". Úraz přichází zcela nečekaně.
Bolest v klidu brzy ustává a přetrvává jen jako tupý nepříjemný pocit. Jestliže natržení nevelkého rozsahu znehybníme, např. elastickým obinadlem nebo podobnou fixací, je pohyb postiženého svalu možný s potížemi tak minimálními, že by běžec byl schopen pokračovat ve výkonu.
Byla by to však hrubá chyba, s případnými fatálními důsledky.
Jak léčit??
Zraněný sval vyžaduje okamžitý klid a maximální úlevu v uvolněném stavu. Přikládáme co nejdříve studený obklad (ledování), aby se zastavilo či zmírnilo krvácení ve svalové trhlině. V tomto režimu pokračujeme prvních 24 (48) hodin v kombinaci se znehybněním a stažením elastickým obinadlem.
Natržení svalů dolních končetin, zvláště je-li většího rozsahu, vyžaduje v prvních dnech léčení klid na lůžku. Dobré je ihned po úrazu podávat myorelaxační léky snižující svalové napětí. Totiž i při klidovém režimu a vhodné poloze zraněné končetiny oddaluje svalový tonus přetržené konce svalu od sebe a ztěžuje tak hojení.
Po 24 někdy až po 48 hodinách, kdy už nehrozí krvácení do místa natržení, nahradí studené obklady aplikace tepla v různé podobě (teplé koupele, nahřívání třeba soluxem, atd.), aby se krevní výron snadněji vstřebával a urychlil se proces hojení.
K urychlení se také doporučuje používat vhodnou mast, např. Heparoid, atd.
Rehabilitace
tu zahajujeme velmi brzy, jakmile stav zranění dovolí vstát z lůžka a hlavně vykonávat pomalé nenásilné pohyby postiženého svalu, aniž by se ozývaly bolesti. Doléčovaný sval musí být dostatečně zahřátý, takže dbáme na teplotu prostředí, přiměřené oblečení. Před vlastní rehabilitací použijeme ještě prostředky pro prohřátí postiženého svalu.
Běžecký pohyb užíváme až v pokročilém stádiu rehabilitace.
Ze začátku se spokojíme při postižení dolní končetiny např. procházkami velmi volným tempem a po rovném povrchu, prováděnými jen omezenou dobu (ne do únavy), ale můžeme opakovaně.
Velmi dobrou službu nám může poskytnout lehká masáž bez hlubokého hnětení v místě poranění, respektive vyvarujeme se všech postupů, na které postižené místo reaguje bolestí.
Výborný výsledek přináší doléčování plaváním (pozor na teplotu vody).
Při léčbě je třeba nic neuspěchat a zranění řádně doléčit.
Jednoznačně totiž platí, že recidiva se hojí dvakrát déle!!
Návrat k vlastnímu tréninku:
Není možný ze dne na den a hned v neomezeném rozsahu. V podstatě jde (dle úrovně a rozsahu zranění) o týdenní až desetidenní pokročilou rehabilitaci již se zařazením speciálních pohybů.
Zahájení této rehabilitace musí předcházet zkouška zatížením doléčovaného svalu. Tuto zkoušku provádíme již po uplynutí 10 dnů od zranění (dle závažnosti zranění), někdy již po týdnu, za předpokladu, že první fáze rehabilitace probíhá úspěšně a zcela bez bolesti.
Ovšem u větších natržení se počátek úměrně oddaluje.
Zkoušce předchází dokonalé prohřátí organismu (např. 15 min. klus v odpovídajícím oblečení zajišťujícím tepelný komfort). Poté následuje vlastní protažení všech svalových skupin, včetně postiženého svalu. Velice uvolněně bez švihových prvků. Pokud postižený sval v místě natržení bolí, přerušujeme ihned tuto fázi rehabilitace, a posouváme ji na pozdější dobu (třeba o týden).
Bezbolestný průběh zkoušky znamená, že je možno začít trénink, ovšem v upravené podobě a se stupňujícími nároky tak, abychom k dřívější tréninkové úrovni dospěli za 8 či 10 dní (taktéž velice individuální).
PS: doufám, že tento "návod" nebudete muset nikdy použít.
Jakmile se sval začne přetrhávat, běžec povolí (reflexně) v jeho stahu a enormní zátěž přestane působit. Při natržení se přerušené konce svalových snopečků od sebe rozestoupí a vzniká mezera, vyplněná krevním výronem. Mezera je při větším rozsahu natržení a povrchním místě zranění někdy přes kůži pohmatem zjistitelná.
Krevní výron se objevuje pod kůží jen při povrchním zranění a častěji až po několika dnech. Zprvu bývá jeho zbarvení tmavočervené až fialové či namodralé, postupem času přechází do zelenožluté či žluté, tak jak se krevní barvivo z krvinek časem rozkládá.
Někdy se krevní výron objeví přímo pod kůží nad místem natržení, jindy "cestuje" a sestoupí jako tzv. sběhlý výron.
Příznaky natržení jsou typické.
Bolest je v okamžiku úrazu výrazná, ostrá, palčivá. Někdy ji zranění líčí jako "říznutí nožem" nebo jako "šlehnutí bičem". Úraz přichází zcela nečekaně.
Bolest v klidu brzy ustává a přetrvává jen jako tupý nepříjemný pocit. Jestliže natržení nevelkého rozsahu znehybníme, např. elastickým obinadlem nebo podobnou fixací, je pohyb postiženého svalu možný s potížemi tak minimálními, že by běžec byl schopen pokračovat ve výkonu.
Byla by to však hrubá chyba, s případnými fatálními důsledky.
Jak léčit??
Zraněný sval vyžaduje okamžitý klid a maximální úlevu v uvolněném stavu. Přikládáme co nejdříve studený obklad (ledování), aby se zastavilo či zmírnilo krvácení ve svalové trhlině. V tomto režimu pokračujeme prvních 24 (48) hodin v kombinaci se znehybněním a stažením elastickým obinadlem.
Natržení svalů dolních končetin, zvláště je-li většího rozsahu, vyžaduje v prvních dnech léčení klid na lůžku. Dobré je ihned po úrazu podávat myorelaxační léky snižující svalové napětí. Totiž i při klidovém režimu a vhodné poloze zraněné končetiny oddaluje svalový tonus přetržené konce svalu od sebe a ztěžuje tak hojení.
Po 24 někdy až po 48 hodinách, kdy už nehrozí krvácení do místa natržení, nahradí studené obklady aplikace tepla v různé podobě (teplé koupele, nahřívání třeba soluxem, atd.), aby se krevní výron snadněji vstřebával a urychlil se proces hojení.
K urychlení se také doporučuje používat vhodnou mast, např. Heparoid, atd.
Rehabilitace
tu zahajujeme velmi brzy, jakmile stav zranění dovolí vstát z lůžka a hlavně vykonávat pomalé nenásilné pohyby postiženého svalu, aniž by se ozývaly bolesti. Doléčovaný sval musí být dostatečně zahřátý, takže dbáme na teplotu prostředí, přiměřené oblečení. Před vlastní rehabilitací použijeme ještě prostředky pro prohřátí postiženého svalu.
Běžecký pohyb užíváme až v pokročilém stádiu rehabilitace.
Ze začátku se spokojíme při postižení dolní končetiny např. procházkami velmi volným tempem a po rovném povrchu, prováděnými jen omezenou dobu (ne do únavy), ale můžeme opakovaně.
Velmi dobrou službu nám může poskytnout lehká masáž bez hlubokého hnětení v místě poranění, respektive vyvarujeme se všech postupů, na které postižené místo reaguje bolestí.
Výborný výsledek přináší doléčování plaváním (pozor na teplotu vody).
Při léčbě je třeba nic neuspěchat a zranění řádně doléčit.
Jednoznačně totiž platí, že recidiva se hojí dvakrát déle!!
Návrat k vlastnímu tréninku:
Není možný ze dne na den a hned v neomezeném rozsahu. V podstatě jde (dle úrovně a rozsahu zranění) o týdenní až desetidenní pokročilou rehabilitaci již se zařazením speciálních pohybů.
Zahájení této rehabilitace musí předcházet zkouška zatížením doléčovaného svalu. Tuto zkoušku provádíme již po uplynutí 10 dnů od zranění (dle závažnosti zranění), někdy již po týdnu, za předpokladu, že první fáze rehabilitace probíhá úspěšně a zcela bez bolesti.
Ovšem u větších natržení se počátek úměrně oddaluje.
Zkoušce předchází dokonalé prohřátí organismu (např. 15 min. klus v odpovídajícím oblečení zajišťujícím tepelný komfort). Poté následuje vlastní protažení všech svalových skupin, včetně postiženého svalu. Velice uvolněně bez švihových prvků. Pokud postižený sval v místě natržení bolí, přerušujeme ihned tuto fázi rehabilitace, a posouváme ji na pozdější dobu (třeba o týden).
Bezbolestný průběh zkoušky znamená, že je možno začít trénink, ovšem v upravené podobě a se stupňujícími nároky tak, abychom k dřívější tréninkové úrovni dospěli za 8 či 10 dní (taktéž velice individuální).
PS: doufám, že tento "návod" nebudete muset nikdy použít.
Speciální běžecké pokožky Hilly pro ty pravé běžce.
