Prevence poranění kostí u běžců s optimální tréninkovou zátěží

Zranění způsobená zátěží kostí (BSI) se objevují v nevhodnou dobu a vždy přerušují trénink.

Všechna BSI u běžců vznikají v důsledku "chyby" v tréninkové zátěži, kdy vzájemný poměr mezi počtem a velikostí cyklů zatížení kostní tkáně převyšuje schopnost tkáně odolávat opakovanému zatížení.

Neexistuje jediné optimální zatížení kosti, spíše rozmezí, které je ovlivněno převažujícím scénářem.

U prepubertálních sportovců se optimální kostní zátěž skládá z málo opakovaných rychlých, vícesměrných zátěží zařazovaných několikrát denně, aby se vyvolala adaptace kosti.

Je třeba se vyvarovat předčasné sportovní specializace, aby se vyvinul robustní skelet, který je strukturálně optimalizován tak, aby vydržel vícesměrné zatížení.

U vyzrálého skeletu umožňuje optimální zátěž zvýšení běžecké výkonnosti, ale minimalizuje akumulaci kostního poškození rozumným postupováním tréninku, zejména jeho intenzity.

V indikovaných případech (např. po opakovaných BSI) je třeba zvážit pokusy o snížení velikosti zatížení kosti, např. zvýšení kadence běhu.

Určení optimální zátěže kostí pro jednotlivého sportovce za účelem prevence a zvládání BSI vyžaduje důsledné sledování.

V budoucnu bude možná možné klinicky stanovit zatížení kostí na úrovni tkání, aby se usnadnila progrese zátěže a její předepisování.

Pozn. s použitím zahraničních materiálů