Běh a souvislost s antropometrickými a tréninkovými charakteristikami
Běh a souvislost s antropometrickými a tréninkovými charakteristikami
Běh lze provozovat jako sprinterskou disciplínu na trati dlouhé několik metrů, přes distance 5 a 10km, až po maratonské a ultramaratonské běhy na vzdálenosti stovek kilometrů.
Běžecký výkon je ovlivněn řadou antropometrických a tréninkových faktorů. Zdá se, že na běžecký výkon mají vliv morfologické znaky, jako je tloušťka kožních řas, procento tělesného tuku, obvody a délka končetin, tělesná hmotnost, tělesná výška a index tělesné hmotnosti (BMI).
S běžeckou výkonností koreluje také objem tréninku a rychlost běhu v rámci tréninku.
Při srovnávacím zkoumání všech proměnných byly obvykle nejdůležitějšími ovlivňujícími faktory tělesný tuk a rychlost běhu v rámci tréninku.
U delších běžeckých výkonů (nad 6 hodin, resp. 100 km) však byly aspekty zkušeností (počet úspěšně dokončených závodů) a osobních nejlepších výkonů mnohem důležitější než objem tréninku nebo morfologické charakteristiky, jako je tělesný tuk.
Jednoznačně se prokázalo, že ultraběžci, pokud chtějí podat optimální výkon, by se měli připravovat výrazně jinak (nižší rychlost běhu a vyšší objem běhu) než běžci závodící na kratší vzdálenosti, jako je půlmaraton a maraton.
