Poslední překážky před závodem
Poslední překážky před závodem
Velký závod se blíží, přímo úměrně tomu, jak stoupá vaše kilometráž, klesá intenzita vašeho společenského života a zničehonic, čtyři nebo pět týdnů před startovním výstřelem se objeví nečekané potíže.
Nestihnete důležitý trénink, to, co vás zatím jenom pobolívalo, vás začíná pořádně bolet a k tomu všemu s úžasem sledujete, jak se vám najednou nechce, cítíte se opotřebovaní a jako byste neměli motivaci dokončit, na čem jste týdny a měsíce tvrdě pracovali. Je snad všechno ztraceno? Jistěže ne, ale musíte zůstat soustředění. Řada běžců a běžkyň začne v takovéto situaci panikařit a překotně měnit trénink ve snaze rychle dohnat, co se zmeškalo, nebo vylepšit, na co už nezbývá dost času. To je velice nebezpečné chování, protože jinak disciplinovaný trénink může tímto způsobem vyústit ve ztrátu formy nebo dokonce ve zranění, a to v tom nejnevhodnějším okamžiku.
Každý dlouhodobý tréninkový plán počítá s tím, že z různých důvodů nebude vždy možné vše přesně dodržet. Navzdory vynuceným úpravám tréninku však o šanci na úspěch nemusíte přijít - za předpokladu, že nespustíte ze zřetele svůj konečný cíl a až do konce nepolevíte.
Když v závěru vynecháte jeden nebo dva klíčové dlouhé běhy,
zachovejte klid a v žádném případě se nepokoušejte běžet tři v rozmezí pěti dnů. Dlouhé běhy jsou sice důležitým, ale jenom jedním kamínkem ve složité mozaice vaší přípravy na jakoukoliv vytrvaleckou vzdálenost a v době těsně před závodem máte většinu z nich už beztak za sebou. Takže vytrvalost potřebnou k dokončení závodu máte.
Velký závod se blíží, přímo úměrně tomu, jak stoupá vaše kilometráž, klesá intenzita vašeho společenského života a zničehonic, čtyři nebo pět týdnů před startovním výstřelem se objeví nečekané potíže.
Nestihnete důležitý trénink, to, co vás zatím jenom pobolívalo, vás začíná pořádně bolet a k tomu všemu s úžasem sledujete, jak se vám najednou nechce, cítíte se opotřebovaní a jako byste neměli motivaci dokončit, na čem jste týdny a měsíce tvrdě pracovali. Je snad všechno ztraceno? Jistěže ne, ale musíte zůstat soustředění. Řada běžců a běžkyň začne v takovéto situaci panikařit a překotně měnit trénink ve snaze rychle dohnat, co se zmeškalo, nebo vylepšit, na co už nezbývá dost času. To je velice nebezpečné chování, protože jinak disciplinovaný trénink může tímto způsobem vyústit ve ztrátu formy nebo dokonce ve zranění, a to v tom nejnevhodnějším okamžiku.
Každý dlouhodobý tréninkový plán počítá s tím, že z různých důvodů nebude vždy možné vše přesně dodržet. Navzdory vynuceným úpravám tréninku však o šanci na úspěch nemusíte přijít - za předpokladu, že nespustíte ze zřetele svůj konečný cíl a až do konce nepolevíte.
Když v závěru vynecháte jeden nebo dva klíčové dlouhé běhy,
zachovejte klid a v žádném případě se nepokoušejte běžet tři v rozmezí pěti dnů. Dlouhé běhy jsou sice důležitým, ale jenom jedním kamínkem ve složité mozaice vaší přípravy na jakoukoliv vytrvaleckou vzdálenost a v době těsně před závodem máte většinu z nich už beztak za sebou. Takže vytrvalost potřebnou k dokončení závodu máte.
Na zmeškané tréninky se člověk navíc může dívat jako na neplánovaný odpočinek, díky němuž půjde do závodu s nějakou tou energií navíc.
Pokud jste toho ovšem kvůli nemoci nebo třeba pracovním povinnostem propásli víc, není žádnou ostudou, když svoje plány pro blížící se závod přehodnotíte a místo útoku na svůj nejlepší čas poběžíte „pouze“ na svoje okamžité maximum.
Budete tak moci doběhnout s hlavou vztyčenou a k tomu vybaveni cennými zkušenostmi pro závod příští.
Když vás něco začne hodně bolet,
je to normální, protože v pokročilé fázi vytrvalecké přípravy se drobné bolístky, které jste doposud mohli ignorovat, mají tendenci spíš zhoršovat než zlepšovat.
Není divu, když uvážíte, jak těžké zátěži byl váš organismus až do této chvíle vystaven. První pomocí je přejít do klidového režimu, postižené místo s přestávkami ledovat, pak stáhnout obvazem a odpočívat s nohama nahoře. Nezbytným se může ukázat snížení objemu počtu naběhaných kilometrů o 30 až 50 %.
Obranou proti ztrátě kondice je pak jezdit na kole nebo běhat ve vodě buď v mělkém bazénu, patříte-li mezi normální smrtelníky, nebo na speciálním podvodním běžeckém pásu, patříte-li mezi smrtelníky s přístupem k nadstandardnímu vybavení.
Jestliže však díky bolestem můžete stěží chodit, natožpak běhat, váš jediný běh by měl být k lékaři, jenž s definitivní platností určí, jestli je vaše zranění ještě zvládnutelné nebo jestli vaše závodní ambice zůstanou protentokrát bohužel nenaplněny.
Když se vám ani trochu nechce,
sotva pomyslíte na další 2,5hodinový trénink, vězte, že nejste sami, koho něco takového potkalo, a že proto nejste o nic menší běžec nebo běžkyně než dřív.
Stejně jako se při náročném tréninku opotřebovává naše tělo, opotřebovává se totiž i naše mysl, a mysli často pomůže změna.
Takže změňte pořadí tréninků, sem tam si vyběhněte s přáteli nebo zkuste netradiční trasu (ať vás třeba někdo autem odveze 30 km od domova a vy běžte nazpátek).
Ani sebelepší fyzická příprava vám nebude k ničemu, když se na poslední chvíli před závodem dostanete do stavu obávaného „vyhoření“ bez jakékoliv chuti pokračovat.
Kromě fyzické přípravy tedy mějte na paměti také přípravu mentální a dbejte na to, aby vás běhání ve všech fázích tréninku aspoň trochu bavilo.
Speciální, běžecké bundy, které za Vás nic nenatrénují, ale jistě Váš běh zpříjemní - ZDE
