Psychický stav a ekonomika běhu
Hlavním cílem tohoto přehledu byla prozkoumání studií, které zjišťovaly vliv psychického stavu (tj. afektu, vnímání a poznání) na ekonomiku běhu (RE).
Pouze šest studií však zahrnovalo měření spotřeby kyslíku při daném zatížení (tj. ekonomice) a používalo běh jako způsob fyzické zátěže.
Dvě ze šesti studií ukázaly, že zvýšené napětí vysoce korelovalo se zvýšenými náklady na kyslík a že snížení napětí pomocí technik zvládání stresu zlepšilo RE.
Vzhledem k malému počtu studií v této oblasti bylo sekundárním cílem tohoto přehledu prozkoumat vliv psychického stavu na fyziologickou a behaviorální odezvu na různé režimy fyzické zátěže.
Afekt, navozený pomocí hypnózy a představ, byl účinný při změně reakce na zatížení (tj. srdeční frekvence, výkonnost).
Změněné vnímání prostřednictvím hypnózy nebo prostřednictvím osobnostních charakteristik nezměnilo fyziologickou reakci na zátěž, možná kvůli pasivní roli cvičence v těchto situacích.
A konečně poznání (tj. mentální strategie, zvládání a biofeedback) vyvolalo změny fyziologických a behaviorálních reakcí na zátěž.
Navzdory těmto fyziologickým změnám nedošlo ve většině studií ke změnám spotřeby kyslíku. Je možné, že změny ve vybraných fyziologických reakcích (tj. dechová frekvence) mohou být změněny (např. biofeedback), aniž by došlo ke změnám ve spotřebě kyslíku z důvodu akomodace v jiných oblastech těla (tj. rozdíl a-VO2). Ke změnám v hospodárnosti může dojít, když jsou tyto akomodační účinky překryty fyziologickými adaptacemi vyplývajícími z delšího tréninku.
Závěrem lze říci, že psychický stav může ovlivnit fyziologickou a behaviorální reakci na fyzickou zátěž. Tento přehled navíc podporuje využití multidisciplinárního přístupu ke zkoumání vzájemného působení fyziologie, biomechaniky, psychologie a neurofyziologie k adekvátnímu určení mechanismů, které jsou základem změn RE.
Pozn. s použitím zahraničních materiálů
