Rizika přetížení
K napsání tohoto příspěvku mě přiměl e-mail z poslední doby, ve kterém padla otázka ohledně dlouhodobé únavy a bolesti po velmi nadstandardní zátěži.
Každý organismus má svoje limity – fyzické a fyziologické, které je možné zvyšovat pravidelným tréninkem a morfologické – bariéry, které nelze víceméně překonat, protože tak je lidské tělo postaveno.
V čem tedy spočívá ono riziko?
U predisponovaných jedinců, což často nemusí být nijak patrné, se dlouhým setrváním v pohybovém stresu může pomaleji odbourávat hladina kyseliny mléčné jakožto produkt metabolismu kosterních svalů, případně může dojít k uvolňování svalového barviva (myoglobinu) ze svalu.
Tento stav není příliš častým jevem, ale pokud se objeví, může vést k vážným zdravotním komplikacím včetně selhání ledvin.
Pozn. berte tento příspěvek jako varování před neúměrnou fyzickou zátěží, na kterou jste dostatečně netrénovali, respektive na ni nejste dostatečně připraveni.
Je normální, že po závodech, po velké zátěži bolí především nejvíce zatěžované svaly, ale pokud bolest především dolních končetin přetrvává po delší dobu 4-5 dní i v noci, i ztmavne moč, nebo dojde ke změně množství vylučované moči vůbec, pocitu slabosti (např. v denních hodinách), je víc než vhodné na nic nečekat, a navštívit praktického lékaře (pokud bude sportovní, tak tím lépe) a v anamnéze se zmínit o velké zátěži.
Včasná léčba je jediná možnost jak nemít ze super sportovního výkonu následky do konce života.
