Věk není jen číslo, jak někteří tvrdí.....
Jak stárneme (všichni bez výjimky) , tak se mění naše tělo, a to i v případě, že běháme.
Proces stárnutí zpomalí i náš běh.
Když tento proces zpomalí náš běh, tak co zkusit zapracovat na tom, abychom zpomalili toto zpomalování??
Co a jak ovlivňuje naše stáří, respektive stárnutí??
1) Od cca 60. roku věku to mají naše motorické neurony spočítány. To způsobuje oslabení mezi svalovými vlákny, což vede ke ztrátě a omezení smršťování těchto svalových vláken. Tím se stáváme křehčími, respektive ne tak ohebnými a pružnými.
2) Od cca konce 30. roku našeho věku se u většiny lidí snižuje maximální spotřeba kyslíku - VO2 max o 10% za desetiletí nebo chcete-li o 1% ročně. VO2 max je závislé na tepové frekvenci, která se snižuje o 5 až 10 úderů za minutu za deset let. To znamená, že zásobování svalů kyslíkem se postupně snižuje, a to má samozřejmě negativní vliv na naši rychlost (mimo jiné).
3) Velké tepny včetně aorty (která dopravuje krev ze srdce) a karotidové tepny (která přivádí krev do mozku) ztrácí na svojí elastičnosti. V důsledku toho stoupá krevní tlak a tím pádem jsou kladeny vyšší nároky na srdce. Výsledkem je také, že tepna díky této ztrátě elastičnosti zůstává v poměrně úzkém stavu (užší průměr tepny), omezení výkonu, protože je omezena schopnost správně zvýšit tok krve, aby mohlo být vyhověno požadavkům zvýšeného energetického metabolismu při fyzické námaze, tedy i běhu.
4) Na kloubech je čím dál víc patrno opotřebení. Tkáň se stává méně elastickou a i se snižuje množství "mazací" tekutiny, což nás činí náchylnějšími ke zraněním.
Jak mohu tyto procesy zpomalit?
1) Bohužel motorické neurony zemřou bez ohledu na to, jak jsme či nejsme fit. Některá svalová vlákna se ztrácí rychleji než jiná.
Rychlá svalová vlákna se ztrácí rychleji ve srovnání s těmi pomalými (zkrátka rychlost ztrácíme daleko rychleji než vytrvalost). A to je v podstatě pro nás víc jak dobré, protože právě pomalá vlákna potřebujeme pro naše běhání, především na delší vzdálenosti.
2) Naše VO2 max se bude snižovat, ale ne tak rychle jako u nesportujících. Nepochybně to ovlivní naši schopnost udržet tempo, které jsme předtím běhali (pokud nejste v tomto věku běžeckým nováčkem), ale stále budeme schopni běžet i delší a dlouhé distance, i když pomaleji.
3) Běh sice bude omezen, ale naštěstí jen částečně.
4) Výzkum v této oblasti není zatím ukončen, ale studie naznačují, že pravidelné, dlouhodobé cvičení při optimální intenzitě "udržuje" naše klouby v pohybu.
Takže klíčem k delšímu a zdravějšímu životu je pokračovat v běhu, ale je třeba si uvědomit, že náš trénink a zvláště naše zotavení se bude muset změnit.
Nejlepší tipy pro starší běžce jsou:
Snižte objem svým kilometrů, ale kompenzujte ho zvýšením kvality - zkrátka kvalita musí mít navrch nad kvantitou.
Zařaďte více dnů na zotavení mezi jednotlivými tréninky. To neznamená, že by jste v tyto dny měli mít úplné volno, ale běh můžete nahradit třeba plaváním, jízdou na kole, procházkou, atd.
Zařaďte silový trénink. Vyhýbejte se takovému tréninku, při kterém dochází ke zvýšenému poškození svalových vláken!
Zařaďte cviky pro lepší flexibilitu - třeba jógu, aby vaše svaly zůstaly pružné.
Dbejte na to, aby před začátkem každého tréninku byly vaše svaly řádně zahřáty a po běhu zase zchlazeny. Strečink berte jako absolutní nutnost!!
