Ohebnost mezipodešve (neplést si s tlumením mezipodešve)

 

Je jednou z vlastností běžecké obuvi, které bychom si při výběru měli všímat. Všímáme si hmotnosti běžecké obuvi, všímáme si jejího tlumení, respektive odpružení, řešíme i drop (výškový rozdíl mezi patní a přední části mezipodešve, tloušťku podešve i mezipodešve, stabilitu, někteří i barevné provedení, ale jaksi ohebnost až tak moc ne.

Samozřejmě v dřívějších dobách se moc tyto běžecké "vymoženosti" jaksi neřešily. Když pominu, že byl problém sehnat jakoukoliv speciální běžeckou obuv, tak v podstatě to nebylo ani moc třeba. Oni všichni běžci si byli tak nějak podobní a i jejich výkony nebyly tak odlišné jako dnes. Běžci byli většinou subtilní se stejným a nebo velice podobným spíš přírodním stylem a došlapem, a stejně běžecky zapálení. Nepamatuji si běžce (mílaře či vytrvalce), který by měl 100 a více kilo, a co se týče výkonnostního rozdílu (světový rekord na maraton byl cca 2:07 a ti nejpomalejší byli do 4:00hod. v cíli). U ostatních distancí to bylo podobné. Takže v podstatě, když to přeženu, stačila jedna běžecká obuv, tedy jeden běžecký model, který v podstatě vyhovoval všem.

V současné době to je podstatně jiné - desítku, ti nejlepší na světě umí hluboko pod 27 minut, a ti nejpomalejší kolem hodiny. U maratonu to je podobné - nejlepší, tedy ten nejrychlejší pod 2:02, a ti nejpomalejší až k šesti, sedmi, osmi hodinám. A co se týče vlastní hmotnosti běžců, tak 100 a více kilo není nic neobvyklého. Na to je samozřejmě třeba v běžeckém vybavení reagovat (samozřejmě i když pominu že běžecký boom se stal obrovským biznisem).

Proto je tak pestrý výběr běžeckých modelů - modely pro běžce různých hmotností, různých došlapů, pro různé povrchy a vzdálenosti, pro různé rychlosti......pro tréninky, pro závody, pro...... Zkrátka pro všechny I když kolikrát mně připadá, že to jsou technologie pro technologie, a nebo ani nejsou nijak prospěšné, jde jen o to, aby byly zmíněny na botě a nebo minimálně zmíněny v technologickém popisu obuvi.
Nebo jinak:Co není v nohách, tak musí být v botách:-)

Ovšem, jak jsem uvedl tento příspěvek, tedy spíš moje zamyšlení, tak se vlastní ohebnost mezipodešve až tak moc neřeší. A přitom jsem přesvědčen, že je zásadnější než třeba drop, či hmotnost obuvi. Mohou být dva modely v podstatě stejné - stejná hmotnost, stejný drop, stejná tloušťka podešve a mezipodešve, stejné určení, stejný výrobce, dokonce i stejná barva, ale budou mít různou ohebnost mezipodešve, a rázem jsou úplně, tedy zásadně jiné. Ne, že jsou jen jiné, ale hlavně jsou určené pro úplně jiné běžce. Sám jsem se o tom na vlastní kůži přesvědčil. Jeden mě, ten s ohebnější mezipodešví, v podstatě hnal dopředu a ten druhý, s tužší mezipodešví, mě spíš lehce brzdil, tedy spíš tak rychle při odrazu neodvaloval. Jenže kdyby to bylo jen takto, tak by to nebyl až tak velký, zásadní rozdíl, nebo spíš problém. Jenže pro běžecký model s větší ohebností mezipodešve musíte mít i běžecky "posílenou" nohu, respektive plosku nohy.
Zkrátka Vaše ploska nohy musí být dostatečně silná nato, aby sama o sobě, bez pomoci běžecké obuvi, zvládala vlastní dopad a odraz.
Kdežto u mezipodešve, která je sama o sobě tužší, a tak lehce se neohýbá, nemusí být vaše ploska nohy tak silná, protože ji v odrazu svým způsobem nahrazuje a podporuje, právě mezipodešev obuvi. Bota bude o něco pomalejší, ale to v tomto případě to nebude na škodu, neboť její prioritou je zde něco jiného než rychlost. Pokud si tedy model s ohebnější mezipodešví pořídí běžec, který nemá dostatečně posílenu plosku nohy, a běhá v něm takové kilometry a tempa, které přetěžují jeho organismus, tak si může v této obuvi velice lehce "vykoledovat" třeba únavou zlomeninu.

Zkrátka bota s ohebnější mezipodešví není pro každého.

Samozřejmě existují i výjimky - elitní běžci, u kterých celý běžecký krok, tedy dopad - odraz se odehrává v přední části plosky nohy, takže vlastní ohebnost mezipodešve v podstatě nevyužijí, a jako taková jim v tomto případě není k užitku.