Důvody, proč zařadit suplementaci
Mnozí z nás si jistě pokládají otázku, zda existuje vůbec nějaký důvod, proč do svého výživového programu zařadit suplementaci. V praxi se setkáváme s názorem, že pokud je strava pestrá, není potřeba zařazovat doplňky stravy.
...ale já mám stravu pestrou...
Takovou odpověď občas slyšíme u běžců a nejen jich, když se zmíníme o možnosti zařazení doplňků. Mnoho lidí se opravdu snaží denně konzumovat dostatečné množství ovoce a zeleniny a vyvážit i ostatní nutriční hodnoty. Málokdo se však zamyslí nad tím, odkud daná zelenina (ovoce) pochází, kde a jak je pěstována, jakým způsobem je hnojena a v jakém stupni zralosti je sklízena. Začneme pěkně popořádku. Místo, kde je daná plodina pěstována, ovlivní její nutriční hodnotu – obsah minerálů a vitamínů. Jako příklad můžeme uvést selen. Je všeobecně známo, že selen není v Evropě obsažen v zemské kůře v dostatečném množství (výjimkou jsou severské státy). Logickou úvahou pak dospějeme k tomu, že pokud není v zemské kůře, těžko se pak dostane do plodiny, případně do krmiva a domácích zvířat. A pokud není ani tam, pak strava, kterou konzumujeme, neobsahuje dostatečné množství selenu. Existují tři způsoby jak selen do organismu dostat: 1. používat hnojiva s jeho obsahem, 2. zařadit selen do krmiva domácích zvířat, 3. doplnit selen suplementací. První dva body nemůžete ovlivnit, v praxi se tyto způsoby používají v malém množství. Zbývá tedy bod 3. – užívat suplementaci.
Takto bychom mohli analogicky postupovat u více prvků.
Nyní se pojďme podívat na otázku zralosti. Je jistě rozdíl, pokud si ovoce sklidíme doma na zahrádce, nebo je k nám dováženo ze zahraničí a my jej zakoupíme v místním hypermarketu. Rozdíl je opět v obsahu minerálů a vitamínů. I v případě, že byla plodina pěstována v místě, které má optimální složení půdy, tím, že je sklizena v nezralém stavu, nestihne „nasát“ dostatečné množství těchto látek. Důkazy jsou hned dva: první z nich je působení z hlediska acidobazicity. Pokud zkonzumujete větší množství ovoce, které nebylo sklizeno ve stavu zralosti, bude působit ve Vašem organismu kyselinotvorně. Zralé ovoce působí naopak mírně zásadotvorně. Tento důkaz prosím berte obecně, neplatí pro všechny druhy ovoce. Druhým důkazem je antioxidační kapacita. Ovoce sklizené v nezralém stavu má přibližně 0-50 ORAC / 100g , ve zralém stavu pěstované v optimálních podmínkách cca 50-340 ORAC / 100g
ORAC – Oxygen Radical Absorbance Capacity – Kapacita likvidace volných radikálů. Jedná se o metodu měření antioxidační kapacity biologických vzorků. Touto metodou bylo otestováno široké množství různých druhů potravy. Je známo, že vztah mezi vysokou antioxidační kapacitou ovoce a zeleniny a pozitivním dopadem stravy, ve které jsou ovoce a zelenina zastoupeny ve velkém množství, hraje důležitou roli v teorii volných radikálů a stárnutí.
A teď se sami zamyslete. Kde kupujete zeleninu a ovoce? To, že daná potravina je vzhledově bez chyby neznamená, že je nutričně v pořádku. Zde si dovolím ještě vysvětlit termín „mrtvá potravina“. Taková potravina neobsahuje téměř žádné antioxidanty. A jak ji poznáte? Jistě se vám někdy stalo, že jste si koupili v hypermarketu ovoce, které další den začalo vykazovat známky hnilobných procesů. Antioxidanty zabraňují těmto pochodům, a proto tam, kde chybí, nebrání nic v jejich průběhu.
Doposud jsme probírali pouze vztah mezi pestrostí stravy a nutností užívání doplňků, což je obvykle ten nejobtížněji obhajitelný důvod. Ostatní jsou obecně lépe přijímány. Snad každý chápe souvislost mezi sportovním výkonem a zvýšenou potřebou vitamínů a minerálů. V této oblasti tedy neřešíme, zda tu suplementy mají své oprávnění nebo nikoliv, ale spíše které a v jakém množství použít. Doplňky stravy mají své místo také jako podpůrný prostředek při léčbě různých chorob. Nezaměňujme ale slova podpůrný prostředek a lék, pak bychom se dostali do konfliktu s legislativou.
Je třeba si uvědomit, že zařazení jakéhokoliv suplementu předchází upravený jídelníček. Lidstvo prošlo za posledních pár století velmi rychlým vývojem, který se promítl i do složení stravy. Toto období však tvoří pouhých pár desetin procenta celkové doby vývoje a lidský organismus není schopen reagovat na takto rychlé změny prostředí a stravy. Z hlediska výživy hovoříme například o různých typech rychlého občerstvení nebo nárůstu sacharidů ve stravě, v našem prostředí můžeme zaznamenat změnu způsobu života, nárůst znečištění, vyšší množství UV záření a další negativní vlivy. Doplňky stravy se tak pomalu dostávají do popředí jako běžná součást života.
