Snášenlivost bolesti
Snášenlivost bolesti
Studie ukázaly, že vnímání bolesti se u různých subjektů a pohlaví liší. Vzhledem k tomu, že tempo, které člověk během závodu běží, si řídí sám, má schopnost vědomě zpomalit tempo dříve, než dojde k nesnesitelné - závěrečné únavě. Stupeň bolesti a to, jak dobře se s ní člověk psychicky vyrovná, může ovlivnit, kdy nebo zda vůbec k tomuto dobrovolnému zpomalení dojde. Se zpomalením tempa přichází i určitá úleva od bolesti, je tedy logické, že schopnost vypořádat se s bolestí je důležitá.
V jedné studii se ukázalo, že vnímaná námaha se mění v závislosti na sportu, který se provozujeme. Přestože účastníci tří různých sportů běhali při stejných individuálních procentech maximální aerobní rychlosti, vytrvalci vnímali zátěž jako lehčí. Kromě toho měli vytrvalci pocit, že mohou pokračovat v této činnosti delší dobu.
V podobné studii zjistili, že hodnocení vnímané zátěže souvisí s úrovní aerobní zdatnosti, na odstupňovaném cvičebním testu, což znamená, že čím nižší byla aerobní zdatnost sportovce, tím větší námahu cítil.
A konečně ještě jedna studie prokázala, že psychická únava může zhoršit výkonnost. Při porovnávání skupin, které vykonávaly 90minutový kognitivně náročný trénink s kontrolní skupinou, která sledovala dokumentární filmy, zjistili, že skupina, která prováděla kognitivní úkoly, podávala výrazně horší výkon v cyklu do vyčerpání.
Ačkoli je to pro běžce případně trenéra snadno zřejmé a intuitivní, myšlenka, že vnímání bolesti hraje roli při kontrole výkonu, je ve vědě nová. Všichni jsme se s tímto jevem setkali jako sportovci a někteří jako trenéři. Znamená to, že ačkoli se únava projevuje prostřednictvím několika fyziologických mechanismů, není to katastrofální, což znamená, že vždy zůstane nějaká rezerva. Místo toho je únava signálem, který dostaneme a je zpracováván vědomě i podvědomě. To, jak se jedinec s tímto vnímáním vypořádá, může mít velký vliv na jeho výkonnost.
To je vidět na výše uvedených studiích. Tam je vždy ponechána větší rezerva. Marcora a kol. to prokázali v jedné studii, ve které měli cyklisti provést 90minutový test do vyčerpání. Po dokončení testu je pak nechali okamžitě absolvovat 5sekundový sprint na kole a zároveň měřili výkon. Přestože účastníci během 90minutové jízdy jeli do "úplného" vyčerpání, byli schopni během 5sekundového přidaného úseku výkonu zvýšit výkon třikrát. To z vědeckého hlediska znamená, že vždy zůstává rezerva, a že únava je integrovaným jevem, který se projevuje při fyziologických procesech, které poskytují zpětnou vazbu, jež je následně interpretována vědomě i podvědomě.
Na základě údajů ze svých studií Marcora vypracoval teorii o únavě, která je založena na motivaci. Tvrdí, že se vědomě rozhodujeme zpomalit na základě vnímání bolesti. V podstatě to, kdy se rozhodneme zpomalit, závisí na úrovni naší motivace pokračovat. Psychologická a fyziologická stránka jsou spolu úzce propojeny a máme se v těchto oblastech co učit.
U běžců na vysoké úrovni je pravděpodobné, že mají vyšší míru vnitřní i vnější motivace, což jim umožňuje zvládnout větší množství vnímané bolesti. Navíc dobře trénovaní běžci mají pravděpodobně jakýsi efekt, kdy si zvyknou na určitou úroveň bolesti.
Je chybou svádět špatné výsledky na to, že sportovec je "slabý", protože to je příliš zjednodušující pohled na věc. Místo toho si uvědomte, že bolest je výsledkem kombinace mnoha faktorů a pracujte na zlepšení schopnosti sportovce se s ní správně vypořádat.
Pozn. s použitím zahraničních materiálů
Běžecké ponožky Hilly, které vám vaše běžecké snažení zpříjemní -
