Cooperův test poskytuje lepší předpověď výkonu v půlmaratonu u rekreačních běžců než laboratorní testy
Tato studie porovnávala schopnost předpovídat výkon na půlmaratonu prostřednictvím fyziologických proměnných získaných v laboratorním testu a výkonnostních proměnných získaných při Cooperově testu na dráze.
Dvacet tři účastníků (věk: 41,6 ± 7,6 let, hmotnost: 70,4 ± 8,1 kg a výška: 172,5 ± 6,3 cm) podstoupilo hodnocení tělesného složení a provedlo maximální přírůstkový odstupňovaný zátěžový laboratorní test k vyhodnocení maximálního aerobního výkonu a souvisejících kardiorespiračních a metabolických proměnných.
Původní Cooperův test byl proveden na atletické dráze a zaznamenávanými proměnnými byly uběhnutá vzdálenost, hodnocení vnímané námahy a maximální tepová frekvence.
Týden po Cooperově testu absolvovali všichni účastníci půlmaratonský závod s maximálním úsilím (toto je víc jak důležitý údaj - to se totiž netýká účastníků závodu pro účast jako takovou a ne pro nejlepší výkon). Asociace mezi laboratorními a terénními testy a výsledným časem testu byly použity k výběru prediktivních proměnných zahrnutých do postupné vícenásobné regresní analýzy, která použila čas závodu v půlmaratonu jako závislou proměnnou a laboratorní proměnné nebo terénní testy jako nezávislé proměnné.
Následně byla provedena analýza shody mezi odhadovanými a skutečnými časy pomocí Bland-Altmanova postupu. Byly zjištěny významné korelace mezi časem v půlmaratonu a vzdáleností v Cooperově testu, tělesnou hmotností, rychlostí při ventilačním prahu 1, rychlosti dosažené při maximální spotřebě kyslíku (vVO2max), spotřeby kyslíku při ventilačním prahu 2 (VO2VT2) a VO2max.
Vzdálenost uběhnutá při Cooperově testu byla nejlepším prediktorem času na půlmaratonu a mohla být předpovězena rovnicí: Výkon při závodu (min) = 201,26 - 0,03433 (Cooperův test v m) (R 2 = 0,873, SEE: 3,78 min).
V laboratorním modelu vVO2max a tělesná hmotnost představovaly R 2 = 0,77, SEE 5,28 min. předpovězené rovnicí: R 2 = 0,77, SEE 5,28 min: Výkon při závodu (min) = 156,7177 - 4,7194 (vVO2max) - 0,3435 (hmotnost).
Analýza shody neprokázala žádné rozdíly mezi časy předpovězenými v modelech a skutečnými časy.
Údaje naznačily vysokou predikční schopnost výkonu při půlmaratonském závodu jak ze vzdálenosti v Cooperově testu, tak z vVO2max v laboratoři.
Proměnná spojená s Cooperovým testem však měla lepší prediktivní schopnost než proměnné běžeckého testu.
Závěrem je třeba poznamenat, že tyto údaje lze extrapolovat pouze na rekreační běžce.
Pozn. s použitím zahraničních materiálů
