Vliv délky kroku, atd. na výkon
při biomechanickém měření, kdy bylo porovnáváno:
- rytmus kroku
- délka kroku
- procento "předskakování" respektive dopad končetiny před vlastní těžiště (většinou za těžiště je považována rovina, která prochází pupkem ). To zjistíme poměrem mezi pohybem nohy ve vzduchu a trváním plné délky kroku, tedy i s fází, kdy je končetina v kontaktu se zemí
a bylo zjištěno:
- lepší (rychlejší) běžci mají procento "předskakování" nižší, tzn. 14,1% a slabší (pomalejší) běžci 16,1% . To znamená, že běžci, když více předsunou dopadovou dolní končetinu před vlastní těžiště, tím ona bude déle zůstávat na podložce, a tím se tělo déle bude dostávat právě přes tuto končetinu. Výzkum potvrdil, že tato oporová fáze je pomalejší než ta letová, kdy jsou obě nohy ve vzduchu. Takže čím nižší je poměr mezi oporovým a letovým časem, tím můžeme rychleji běžet.
- lepší (rychlejší) běžci mají rytmus kroku 1,53 kroku/sec. oproti 1,51 kroku/sec. u slabších (pomalejších) běžců
- u lepších (rychlejších) běžců je délka kroku, respektive dvojkroku o 21cm delší než u těch slabších (pomalejších) běžců
Ovšem POZOR, když totiž "násilně" prodloužíte krok, tak většinou právě o tu "předskakovací" část, a tím pádem ke zrychlení vašeho běhu nedojde. Pro prodloužení kroku je třeba "přirozené"(odrazové) síly, která vám zajistí delší krok. Tu získáte případně vylepšíte intervalovým tréninkem v kopcích, rychlostní přípravou, vybíhanými svahy, posilovací přípravou - skákané rovinky či svahy, atd.
Běžecké produkty JOMA -
